Projekt UNEP/GEF "Development of the National Biosafety Framework" a Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti

Základní informace

Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti (CPB) byl sjednán v rámci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), jakožto první protokol Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD). Přijat byl po složitých jednáních na zvláštním zasedání Konference smluvních stran CBD dne 29. ledna 2000 v kanadském Montrealu. Je považován za jednu z nejdůležitějších mezinárodních smluv z oblasti životního prostředí přijatou na prahu nového milénia.

Cílem Protokolu je zajistit ochranu a bezpečnost při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů, které jsou výsledkem moderních biotechnologií a které mohou mít nepříznivý vliv na ochranu a využívání biologické rozmanitosti. Protokol je zaměřen především na přenos živých modifikovaných organismů přes hranice států a má ochraňovat zejména země, kde dosud chybí vlastní vnitrostátní právní předpisy v oblasti živých modifikovaných organismů. Protokol přitom respektuje suverénní práva jednotlivých států. Nebrání přijetí přísnějších opatření na národní úrovni, pokud tato opatření jsou v souladu s cíli a opatřeními Protokolu a v souladu se závazky vyplývajícími z ostatních mezinárodních smluv. Protokol se nevztahuje na přeshraniční pohyb živých modifikovaných organismů určených pro farmaceutické účely, s odkazem na řešení této problematiky v rámci jiných mezinárodních smluv a organizací (především Světová zdravotnická organizace -WHO).

Praktické naplňování Protokolu je však podmíněno vstupem v platnost, odvozeným od požadovaného počtu 50 ratifikací (k 17. září 2002 ratifikovalo Cartagenský protokol 36 států). Tento poměrně vysoký počet ve srovnání s jinými mezinárodními smlouvami z oblasti životního prostředí způsobuje zdlouhavost celého procesu, spojeného především s potřebou vytvoření nové či sladění stávající legislativy potencionálních smluvních stran.

Nový projekt UNEP/GEF, vyhlášený v červnu 2001, je proto zaměřen na přípravu podmínek pro ratifikaci a plnění Cartagenského protokolu ve smluvních stranách Úmluvy o biologické rozmanitosti . Projekt je zaměřen především na:

• zpracování přehledů stávajících opatření v daném státu, který se k projektu připojí,
• vytvoření potřebné nové a sladění stávající legislativy v oblasti živých modifikovaných organismů,
• vybudování informačního systému a jeho propojení s ústřední databází sekretariátu Úmluvy o biologické rozmanitosti pro oblast Cartagenského protokolu (tzv. Biosafety Clearing House), vzdělávání odborníků i informování širší veřejnosti,
• posílení subregionální a regionální spolupráce při výměně zkušeností.

O zapojení do projektu projevilo dosud celosvětově zájem více než 100 států.

Česká republika podepsala Cartagenský protokol dne 24. května 2000 při jeho prvním vystavení k podpisu při příležitosti pátého zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v keňském hlavním městě Nairobi (na základě usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2000) a patří k prvním smluvním stranám Úmluvy o biologické rozmanitosti, které Cartagenský protokol ratifikovaly (jako sedmá v pořadí uložila ratifikační listiny dne 8. října 2001).

K zapojení do projektu se ČR přihlásila jako jedna z prvních zemí. Projekt s názvem "Development of the National Biosafety Framework for the Czech Republic" byl po schválení kompetentními místy zahájen od 1.7.2002, s předpokládanou délkou trvání 18 měsíců. Rámcový obsah i časový sled určitých skupin činností je stanoven zadáním projektu. Pro projekt byl v souladu s požadavky UNEP/GEF ustaven Národní koordinační výbor složený ze zástupců zainteresovaných resortů a institucí, České komise pro využívání geneticky modifikovaných organismů a produktů, nevládních organizací a soukromého sektoru. Národním koordinátorem byl jmenován Prof. Jan Káš, Vysoká škola chemicko-technologická. Výkonným orgánem je Ministerstvo životního prostředí - odborným garantem odbor environmentálních rizik (kontakt Ing. Zuzana Doubková), kontaktní osobou za Ministerstvo životního prostředí Ing. Milena Roudná, CSc., odbor globálních vztahů.